Nanakorobi yaoki?

七転び八起き

– Nanakorobi yakoki –

I po sedmém pádu poosmé vstaň

„Není to jednoduchý…“

Tuhle větičku na tréninku používám docela často, možná častěji, než je zdrávo. Člověk má tendence získávat zlozvyky, které se projevují např. opakováním takových větiček a pokud navíc vysvětluje denně to samé, stává se, že podobných zlozvyků přibývá. Ztrátě slovní zásoby se lze vyhnout třeba čtením knih… ale téhle konkrétní věty se asi jen tak nezbavím.

Ono to totiž opravdu není jednoduchý.

Mám na mysli ale všechno ostatní, než trénink. Kolikrát si člověk říká, jak by bylo na světě krásně, kdyby se nemusel věnovat ničemu jinému, jenom tomu tréninku. Ani to nejde úplně samo, je vždy zapotřebí sestavit trénink tak, aby měl hlavy a patu. Nemůžete chvíli kopat do vzduchu, pak kata a na konci kumite, to by byl guláš a cvičící by se zlepšovali jenom málo. Většinou to chce trénink promyslet od kihonu, aby byl na něco zaměřen… chvíli se kopalo do vzduchu, pak lapy, pak drilly ve dvojici, možná kryty proti takovým kopům atd. Měli by si zacvičit jak pokročilí, tak začátečníci, trénink musí mít nějaký tvar jak při sudém, tak lichém počtu účastníků, musí se vejít do dvou hodin času atd.

Nemá cenu sem všechno vypisovat a spíš si budu chvilku stěžovat. Koncept tréninku je výzva, kterou podstupuji rád, stačí mít aspoň trochu čistou hlavu… a to je ten problém. Kolem provozu dódžó se nacházejí spousty pastí, do kterých by vás mile rád někdo chytil. Náš klub se konečně vrací do původních kolejí a denních intezivních tréniků, které zhruba měsíc trpěly právě kvůli organizačním problémům kolem.

Možná jsem byl zhýčkaný z mezilidských vztahů z Japonska, možná na to prostě nemám žaludek, ale nikdy by mě nenapadlo, že se může může najít někdo, kdo se nás pokusí poškodit, zničit, jenom aby na tom vydělal nějaké peníze. Pořád jsem doufal, že lidé jsou ve své podstatě slušní a že případné spory vychází z nedorozumění a nikoliv z podovdů a leváren jedné ze stran. Naše dódžó bylo donuceno kromě mnohých interních úprav i k dalšímu stěhování. Původní pronajímatel cvičebny se nebál podvodů, agresívního jednání a všech možných drobných naschválů jen proto, že ucítil možnost z nás vyrazit peníze na modernizaci svého vlastního prostoru. Nakonec byla situace vyhrocená a další komunikace nemožná natolik, že jsme museli ukončit činnost a jít o dům dál. Tím samozřejmě trpí běžný provoz, spousta času padne na starosti s tím, aby bylo především kde cvičit a aby prostor vypadal aspoň trochu k světu. Aby bylo vyřízeno všechno papírování, aby další stěhování naštvalo co nejméně členů a přitom to všechno nakonec klaplo ve zdánlivě nekonečném sledu věcí, které je potřeba ještě zařídit… na pročištění hlavy nepomůže ani mokusó.

Takže přesně podle přísloví výše, i když člověka sedmkrát povalí na hubu, nedá se nic dělat a poosmé vstáváme s ještě větší vervou, než doposud. V tuto chvíli již máme parádní dódžó, lepší než to předchozí, tréninky se vrací do původních kolejí a vy všichni, kdo jste uvažovali o vyzkoušení okinawa karate v našem klubu, máte možnost 🙂

keepcalm

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.