O překonání vlastního učitele…

Připadá vám to jako poněkud ožehavé téma? Není… možná trochu.

Kdysi se mně Kató sensei u sklenky ptal na to, co bylo a je nyní mojí motivací do tréninku. Nejsem žádná výjimka, s karate jsem začal ve svých 13 letech kvůli sebeobraně, taky jsem měl v pokoji plakát s Brucem Lee, koukal na filmy s bojovým uměním atd., jako každý druhý puberťák.
Už jsem o tom psal v jiném článku a rozvádět to znova nemá cenu. Původní motivace může být různá, časem se ale člověk musí dostat k oblibě onoho umění samotného, jinak nevydrží a s tréninkem přestane.

Na otázku jsem v tu dobu sensei odpověděl, že důležitá část motivace je snaha vyrovnat se svému učiteli. A odpověď? „Špatně. Svému učiteli se nestačí vyrovnat, musíš ho překonat!“ To sice zní od vlastního učitele docela povzbudivě, ale když před sebou máte pána s 10. danem, je jasné, že to nebude práce na pár seminářů 🙂

Následuje úvaha. Pokud žáci svého učitele nikdy nepřekonají, poškodí tím samotné umění… Ať už je učitel sebelepší, jednoho dne tady už nebude a pokud jej do té doby nikdo z jeho žáků nepřekoná, tento směr (rjúha, dódžó) nebude vzkvétat, nýbrž se nevyhne degradaci. Je to velmi jednoduché…
Pro učitele bojových umění je tedy to, že vychoval někoho lepšího (než je on sám) ta nejlepší vizitka, resp. nutnost. Nevím kolik učitelů napříč karate společností si tohle uvědomuje a tak nějak předpokládám, že to odkývají všichni. Jako obvykle je s tím však spojeno mnoho problémů, především ego.

Dostaneme se tak k povídání o sektách a jim mnohdy podobných klubech bojových umění. Klub a celý trénink se nesmí zvrhnout v kult velmistra, který má vždy pravdu, nesmí se mu klást nepohodlné otázky atd. Vykazuje-li váš učitel rysy vůdce sekty, vemte nohy na ramena a ani se neotáčejte… Pokud to neuděláte, pravděpodobně si ho sami zasloužíte 🙂

Sensei mi řekl zhruba toto: „Když po sobě zanecháš svoje jméno, zničíš tím rjú. Když budeš chtít zachovat rjú, nelze po sobě zanechat své jméno.“

Je to možná až krutá pravda. Rozhlédněte se kolem sebe a zjistíte, kolik organizací je založených pouze na jméně učitele. Pojmenovávají se tak celé kluby, internetové domény atd., mnohdy dokonce i celá rjú (tedy směry (nejen) karate). Obrovské organizace založené pouze na jméně a slávě jejich zakladatele jsou poměrně časté i ve světě…
Co se ale stane, když takový mistr zemře? Celá slavná organizace se okamžitě rozpadne na malé a ještě menší frakce, které se pokud možno mezi sebou pořádně rozhádají. Celé kluby najednou hledají jiné učitele a organizace, kam by mohly přestoupit, když najednou přilšy o svého mistra. Ostatní zakládají své vlastní skupiny a pasují se do role velmistrů sami… Mnohdy enormní velikost organizací k tomu jen přispívá a ke kultu osobnosti to má většinou velmi blízko. Společným jmenovatelem je nepřekonatelnost „velmistra“…

Pokud ovšem chceme zachovat rjú, tedy systém, který cvičíme, musí ego stranou. Nejlepší, co si učitel bojových umění může uvědomit je to, že je pouze článkem v dlouhé řadě předávání a kultivace daného umění. Má cenné zkušenosti, které svým žákům rád předá a když jeho snaha vyústí ve vychování někoho lepšího, než je on sám, může si konečně oddechnout. Jeho úkol je totiž splněn, rjú pokračuje a odkaz jeho vlastních učitelů nepřišel nazmar…

J. Č.

P. S.

Jste členem sekty maskované za bojové umění? Pár ukazatelů, že by tomu tak mohlo být…

1. O rozhodnutích vašeho učitele se nediskutuje, jsou vždy správná.
2. Učitele musíte oslovovat sensei a řádně se mu klanět, ačkoliv nejste Japonci a nikdo z vás (včetně jeho samotného) japonsky nemluví.
3. Jste nuceni do dalších „dobrovolných“ činností týkajících se klubu (které nejsou trénink samotný).
4. V dódžó je elitní skupina žáků kolem učitele… o zařazení do této skupiny se musíte řádně zasloužit.
5. Účast na seminářích pořádáných vaším učitelem je povinná (a pochopitelně placená) a kdo nedorazí, „nemusí už chodit vůbec“…
6. Účast na seminářích s učitelem vašeho učitele je naopak pouze pro vybrané studenty. Kdo smí a kdo nesmí na seminář se včas dozvíte…
6. Váš učitel ví všechno, umí bojovat nožem, střílet, mezi tím uková meč a připraví suši… samozřejmě vše tradičním postupem, který se naučil v mládí od jednoho neznámého mistra (a zbytek je tajný).
7. A to nejdůležitější. Učitel vás nutí předstírat, že jeho technika funguje, když jí na vás předvádí. Před lidmi. Pokud technika nevyjde, je to vaše chyba a právě jste poškodili dódžó… postupem času začnete předstírat i to, že na vás zabírají bezdotekové techniky, tlakové body, upadáte do bezvědomí, ze kterého vás okamžitě guru probere skřížením nohou a poplácáním po zádech…

 

 

Štítky .Záložka pro permanentní odkaz.

3 reakce na O překonání vlastního učitele…

  1. Rostislav říká:

    Tak jsem po precteni clanku musel uznat, že ten kdo to psal vi o cem mluvi. Asi ne z pozice toho senseie, ( ten by to nepriznal v tomto pripade ani sobe) ale studenta ktery se snazil a jeho snaha nebyla pozorovana, chvalena a povzbuzovana, tak aby vse v souladu s psychikou fungovalo a studentovi se lepe splhalo k mistrovskemu zvladnuti… Zažil jsem to

  2. admin říká:

    Díky za odpověď,
    osobní zkušenost naštěstí nemám. Vidím však ve svém okolí případy, které přímo bijí do očí. Na jednu stranu, pokud někomu vyhovuje být členem (jakékoliv) sekty, je to jen jeho věc. Na druhou stranu mi vadí to, že takové spolky dělají špatné jméno bojovým uměním…

  3. Alex říká:

    Pekný článok… v siedmich bodoch je rozpísané presne to na čo som hľadal odpoveď…ci karate na ktoré chodím je sekta…ano..
    bod1-sensei má vždy pravdu a ak niekto nesúhlasí vadí mu to a snaží sa ho presvedčiť o svojej pravde…. lebo on vie všetko, pretože už má za sebou viacej reinkarnácií a prežil toho už veľa……smiešne…..
    bod2-musíme sa senseiovi klaňať, ale on nemusí ani odzdraviť ak ho nepozdravíme japonsky, vtedy sme len vzduch, proste musíme sa tváriť ako veľkí karatisti ….
    Tiež má sensei tajtrlíka ktorý sa chová podľa bodu 7 a je to až okaté, že tajtrlík s hnedým opaskom tak nezvláda bolesť, pritom ten už musí byť ako trénovaný…a potom povie že on je veľmi citlivý….ha ha ha…. jedine tak riťovlez…bod 4-presne-má svojich čoklov ako vraví „vyvolených“ a kto mu nejakym sposobom nehra do kariet toho sa zbavuje svojou ignoranciou,…Má svoju TOP elitu ktorú vyzdvihuje nad všetkých…
    Nuž neviem potom… je toto vôbec o športe? Alebo si tu len niekto rieši svoje komplexy…. som sklamaný a je mi z toho nanič, lebo karate mám fakt rád… ale za túto cenu určite nie…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.