Okinawa na prodej

A dnes pro změnu zcela vážné téma, které mi vrtá v hlavě už delší dobu. Rád bych ale na tomto blogu šťoural do všech temných stránek karate společnosti.

Představte si, že vyrazíte na Okinawu. Vezmete nějaké úspory a kontaktujete agenturu, která všechno udělá za vás. Objedná vám hotel, či ubytovnu, připraví pro vás nějakou tu poznávací turistiku po Okinawě, domluví vám trénink s renomovaným učitelem karate… Po tréninku navíc můžete s mistrem na skleničku, jelikož zaměstnanec agentury vám nejen doporučí a zamluví podnik, ale navíc bude křečovitý rozhovor tlumočit… Po několika dnech odjíždíte domů s plným foťákem, hromadou skvělých zážitků a nějakým tím certifikátem na další dan…

Pokud se vám tohle celé z nějakého důvodu nelíbí, ba dokonce vyloženě hnusí, nejste sami…

Tohle bohužel není moje fantazie. Zdá se, že Okinawa, jakožto kolébka karate začíná čelit stejnému osudu jako čínský chrám Šao-lin. Tedy ačkoliv se zde stále najdou skuteční mistři, kteří zasvětili celý svůj život tréninku a výzkumu svého umění, stále větší část karate kultury je pozlátko pro turisty. Není to tak dávno, kdy byl mnohaletý trénink se svým učitelem podmínkou k otevření si vlastního dódžó. Je to více než pochopitelné, takový učitel vám vlastně předá své jméno, dovolí vám jej zastupovat a šířit jeho umění dál. Prohlašuje tak, že vás naučil všechno potřebné k zachování karate pro další generaci studentů a protože je takové povolení vyvrcholením mnohaleté snahy učitele i žáka, protože takový učitel je pro studenta spíše druhým otcem, než nějakým poskytovatelem služby, peníze v tomto případě nejsou vůbec žádány. Taková praxe na Okinawě stále ještě funguje, je však zřejmé, že je k tomu nutná oběť, roky tréninku s nejistou budoucností, odříkání a výdrž. Já si stále myslím, že tak by to mělo být.

Dnešní uspěchaná doba však s sebou přináší i vládu peněz a z karate se stává obchodní artikl. Je totiž dost dobře možné vyrazit naslepo na Okinawu a zkusit najít nějaké dódžó, kde vám vystaví jakýkoliv certifikát na počkání, nebo si k tomuto účelu dokonce najmout agenturu. Pokud na to máte žaludek a pokud najdete podobně naladěného učitele karate, můžete si odvézt certifikát a povolení k výuce v podstatě za víkend. Dotyčný mistr potřebuje peníze a konkurence je veliká… no a vy zase potřebujete nějaké zastřešení okinawským jménem pro svoji organizaci v zemi, odkud pocházíte. Takže nakonec jsou všichni spokojeni, doma se nám vesele množí další a další zaručeně autentické okinawské karate kluby a z původního faktu, tedy že se karate vlastně musí dlouhé roky studovat u kvalitního zdroje, se postupně stává tabu. Šance na úspěch je pořád veliká, na Okinawě je údajně kolem 300 různých dódžó a díky vidině zisku vznikají stále další. Do některých dódžó vás ani nepustí… v jiných vám rádi ukážou trénink, ale nepřijmou vás jako žáka… no a při troše trpělivosti narazíte na dódžó, kde vám vystaví certifikát na místě. Zakládají se nové organizace, jejichž učitelé však o sobě tvrdí, že jsou žáky dávných mistrů a že cvičí celý život… pořádají se zájezdy za krátkodobým cvičením a certifikáty.

Ačkoliv jde o znehodnocení karate a okinawské kultury, k jejímu zániku samozřejmě nedojde. Ono totiž platí to, co v ostatních japonských tradičních uměních (zdaleka nejen bojových) a tedy, že pokud chcete proniknout pod svrchní slupku, musíte nejprve hledat a pak přesvědčit učitele, aby vás pod ní pustil. Japonci i Okinawané si své dávné tradice pečlivě střeží a cizince mezi sebe pustí jen málokdy. K tomu je zapotřebí opravdu dobrá japonština, naprostá pokora a zájem zůstat u učitele a věnovat se danému umění naplno. To, že se člověku taková věc opravdu povedla, se pozná snadno. Váš milý a usměvavý učitel se přestane usmívat a začne do tréninku vkládat opravdu vše… jakmile na vás začne být učitel opravdu přísný, víte, že mu na vás skutečně záleží.

Této nepříliš populární stránce japonské společnosti se říká honne a tatemae. Budu se jí věnovat zase v dalším článku.

To, proč takovou věc okinawští učitelé karate vůbec dovolí a podporují, je také téma na další článek v blízké budoucnosti.

Odkaz na výše zmiňovanou agenturu pro karate turisty: 

http://www.okinawaportal.com/

Uruna Okinawa no kokoro - neprodávejte srdce Okinawy!

Uruna Okinawa no kokoro – neprodávejte srdce Okinawy!

Štítky .Záložka pro permanentní odkaz.

2 reakce na Okinawa na prodej

  1. Jan říká:

    …a asi ne náhodou jsou na seznamu dvě školy, které mají i přímé zastoupení v ČR… 🙂

  2. Pingback:Nankuru nai sá | Karate-blog

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.