Dnes jen krátká, za to ale velmi radostná zpráva.
Syn mého učitele, Kató Moritomo sensei se zítra (6.6.) žení.
Moritomo sensei je jen o rok mladší než já a nacvičili jsme toho spolu opravdu hodně. Jeho rychlost je ovšem nelidská a srovnat s ním při tréninku tempo jednoduše není možné, ať už jde o nějaké ty řízené drily, nebo volný boj. Ani trochu nepřeháním, když řeknu, že jsem nikdy neviděl rychlejšího člověka, při tom navíc perfektně technického… a počítám do toho i slavného Bruce Lee i se všemi jeho filmy…
A byl to právě on, který mi při tréninku nikdy nic nedaroval a díky kterému jsem z tréninků odcházel zbitý jak pes. U otloukacích cvičení to vždycky bylo „kdo z koho“ a mě pokaždé nejvíc děsil jeho neměnný výraz ve tváři, ačkoliv jsem jej ani trochu nešetřil. Když jsme se pak druhý den sešli v dódžó a já kňučel, jak mě bolí nohy a že sotva lezu, Moritomo nikdy neřekl ani půl slova. Když jsem se jej nakonec přímo zeptal jak je možné, že není rozbitý jako já, jenom se usmál, vyhrnul si nohavici a předvedl modřinu od kolene až k… no prostě až nahoru 🙂
Moritomo sensei byl také jmenován nástupcem mého učitele a v našem japonském hombu dódžó již vede některé tréninky.
Ačkoliv je jeho jmenování, svatba a postavení v Budžucukanu znamení postupné výměny generací, mám z toho upřímnou radost. Je to totiž Moritomo sensei, kterého obě naše zahraniční pobočky (tedy ČR a Dánsko) bez mrknutí oka akceptují jako nástupce Kató senseie, ani si nedovedu představit, že by to mohl být někdo jiný. Ještě si na to samozřejmě pár let počkáme…
Gratulace jménem našeho dódžó byla odeslána a zítra bude tato zpráva přečtena přímo na svatbě.
Kéž by se ve světě karate děly samé takto pozitivní věci.
OMEDETÓ GOZAIMASU!
おめでとうございます！
