Tak nějak pořád doufám, že se nám zákaz cvičení v dódžó blíží ke konci a že snad zase začneme se seriózním tréninkem.
Takhle ale doufám už někdy od března a pořád se nic neděje a termín, ke kterému se upínají naše naděje se dál a dál odsouvá. Jedna z mnoha výhod cvičení v dódžó jsou samozřejmě nástroje, tolik důležité pro rozvoj síly a kondice potřebné ke cvičení karate. Za zdaleka nejpřínosnější pomůcku bych bez váhání označil makiwaru. Problém je však ten, že sehnat a umístit si doma kvalitní makiwaru není zrovna snadný úkol, nehledě na to, že samotné cvičení je pak poměrně hlučné. Sousedé obvykle pro karate nemívají pochopení a tak to nejlepší, co člověk může udělat, je sebrat se a vyrazit makiwaru odbouchat do dódžó.
Číší je naopak pro domácí cvičení úplně perfektní. Je velmi snadné na výrobu, nedělá žádný hluk a jeho přínos je obrovský. Při správném použití budete mít silná záda, břicho, ramena a především předloktí. Cvičení s číší je přesně vytvořené tak, aby rozvíjelo sílu, která je užitečná při tréninku karate. Odvážím se napsat, že pokud to myslíte s karate vážně, musíte mít doma své číší a pravidelně s ním cvičit.
Ačkoliv výroba není nic složitého, možná se vám bude hodit pár rad. Na některé detaily totiž člověk přichází až zkušeností a proč něco dělat metodou pokusu a omylu, když stejným procesem prošel už někdo před vámi, že ano 🙂
K výrobě je zapotřebí beton, dřevěná násada, 4 vruty do dřeva, kus vázacího drátu (není nutný) a trocha barvy. Samozřejmě pak také nějaká vhodná nádoba, ať už je to kbelík, nebo třeba květináč.
První je potřeba se zamyslet nad násadou, neboť v zahradních potřebách najdete hned několik druhů. Má zkušenost je taková, že násada na hrábě je příliš tenká a časem vám při cvičení může prasknout. Rozhodně je lepší se vyhnout nepravidelně tvarovaným násadám viz třeba na krumpáč. Pevnost je sice bezvadná, ale profil je ovál a ten není ke cvičení úplně vhodný. Mně se nejvíc osvědčila násada na lopatu, resp. její horní část, která je tak akorát. Spodní část však bývá zahnutá a tak se člověk musí spokojit s tím, že z jedné násady bude mít pouze jedno číší a druhý kus půjde do kamen. Naštěstí není číší nic, co byste vyráběli každý den a tak nějakých 70 Kč za násadu není žádný zásadní výdaj.
Máme tedy násadu. Zvolíme požadovanou délku, která se samozřejmě může lišit podle vaší úrovně a síly, případně podle požadované obtížnosti cvičení. Ideální je osahat si v dódžó různé druhy a velikosti číší a rozhodnout se podle toho. Pokud je ale člověk úplný začátečník, vřele doporučuji to nepřehánět vyrobit číší kratší.
Do násady je teď zapotřebí navrtat několik vrutů. Řekl bych, že čtyři jsou ideální počet, ale pokud se jich tam rozhodnete dát víc, nemělo by to ničemu vadit.
Zkušení kutilové teď odpustí, že píšu takové samozřejmosti, ale velmi důležité je si násadu nejdřív navrtat. Takže máte-li vrut třeba 6x120mm, vezměte třeba 4-5mm vrták a předvrtejte si do násady díru. Pokud se rozhodnete vrut našroubovat přímo, protože je přece špičatej a do dřeva vleze tak jako tak, násada vám krásně podélně praskne a můžete si jít koupit novou.
Pokud se vruty neviklají, je dost možné rovnou začít betonovat. Já jsem si ale pro zvýšení pevnosti zvykl mezi hlavy vrutů ještě motat drát. Nic složitého, kus měkkého vázacího drátu bohatě stačí. Jde jen o to, že se pak zvýší pevnost celého číší a sníží pravděpodobnost toho, že až s ním při cvičení o něco bouchnete, že se vám nerozpadne na kusy (ačkoliv to víc závisí na zvoleném druhu betonu, než na čemkoliv jiném).
Takže tentýž palcát s drátem:
Jde se tedy betonovat. Je na vás, jaký druh betonu zvolíte. Osobně nemám trpělivost s běžným betonem a nechci čekat měsíc, než mi číší pořádně vytvrdne. A tak doporučuji rychletuhnoucí směs, která je také za pár šupů a celý proces náramně urychlí. Nějaký ten Knauf BN 30 je kolem dvou stovek za 30 kg a to nám vystačí na pěkných pár kousků.
Tím se dostávám k další dobré radě: zvažte si množství betonu, než vůbec začnete. Dalo by se to jistě odhadnout od oka, ale pokud víte, že v dódžó cvičíte s pětikilovým číší, můžete si pak snadno přidat/ubrat a vytvořit nástroj přesně jaký potřebujete. Příliš lehké číší vám nedá tolik zábavy 😉 a příliš těžké závaží nemusí být vůbec zdravé na klouby. A tak pokud jste začátečník, ale dospělý chlap, zvolte třeba 4 kg betonu. Pokud si myslíte, že máte sílu a nejste žádná sušínka, jděte klidně do 6kg. Dámy nechť zpočátku zvolí 3-4 kg a časem se uvidí.
Takže nasypeme odvážené množství betonu do námi zvolené nádoby, přidáme výrobcem doporučené množství vody a nepřelejeme to protože „to vypadá nějaký suchý“. Míchání je sice trochu řehole, ale není nic horšího, než nedomíchaný beton, který se vám pak rozsype ve chvíli, kdy si gratulujete k finálnímu produktu, tedy hotovému číší.
Jakmile máme beton perfektně promíchaný, ještě doporučuji s kýblem chvíli bouchat o zem a směs tak odvzdušnit. Uvidíte na povrch vylézající bublinky, kterých se sice nezbavíte úplně, ale klepáním a boucháním s nádobou zamezíte vzniku větších dutin.
Do hotové směsi vrazíme připravenou násadu. Pokud máte beton správně namíchaný, rukojeť číší by v něm měla sama stát. Určitě je zapotřebí zvolit rovnou plochu, na které pak necháme číší schnout. No a pokud se vám stane, že je směs řídká a klacek v ní nedrží, je třeba jej nějak ukotvit. To už nechám na vaší fantazii, ale dejme tomu, že když na kýbl shora položíte dvě cihly, nebo nějaká polínka do kamen a násadu mezi ně sevřete, mělo by to splnit účel.
Doba schnutí závisí na druhu betonu. BN 30 je velmi rychle suchý a lze jej vyndat z kýble už druhý den. Jiné směsi, tedy běžný beton, dokáží schnout výrazně déle a záleží pak také na prostředí a teplotě vzduchu. Takový beton je nejlepší nechat schnout třeba někde ve sklepě a ke všemu jej ještě sem tam pokropit vodou. Příliš rychlé schnutí může způsobit to, že vám číší praskne a můžete začít od začátku.
Vyjmutí hotového produktu z formy může být ale zapeklité. Rozhodně zvolte něco, co můžete postrádat, pravděpodobně totiž kýbl/květináč při vyndavání zničíte.
Dalo by se říct, že je hotovo. Surový beton má ale nepříjemnou vlastnost – není příliš odolný vůči otěru a má sklony prášit. Záleží jen na vás, jestli by to bylo překážkou, či ne. Pokud ale nechcete neustále řešit bílé šmouhy na nohavicích a všudypřítomný jemný betonový prach, posledním krokem je povrchová úprava.
Nejjednodušší je zvolit nějakou vodou ředitelnou barvu, která má v popisu uvedeno i “ na beton“ např. Eternal. Nátěr je otázkou chvilky, schne jenom pár hodin a dvě vrstvy bohatě stačí. Pokud k práci, stejně jako já, využijete levnou pracovní sílu (viz foto), zabere vám proces o něco déle… naoplátku se však dočkáte třeba i nějakých neplánovaných šmouh a cákanců barvy tam, kde byste je úplně mít nechtěli. Ale jak víme moderní expresionismus nemá mezí a tak vaše číší získá i duši, nebo třeba i uměleckou hodnotu 🙂
Číší je hotové, zkrášlené rukou umělce. To, že má stejnou barvu, jako dveře do sklepa je detail. Kdo by taky furt kupoval nové barvy, když tahle bohatě stačí.
Zbývají jen roky roky tvrdé dřiny…
Na závěr:
1. Nedělejte číší příliš těžké. Cvičení s nástroji hodžó undó nejsou žádné závody. Trénink navíc téměř vždy obnáší složité vícekloubové pohyby, u kterých je správná forma provedení velmi důležitá. To, že cvičíte s 15 kg jednoručními činkami znamená, že cca 6 kg číší pro vás bude tak akorát.
2. Číší je perfektní nástroj pro zvýšení celkové síly, ale i stability jádra těla. Pokud jste se rozhodli s číší cvičit, vydejte se do nějakého dódžó okinawského karate, kde s číší cvičí. Ukáží vám tam metodiku a opraví chyby, kterých byste si sami nemuseli všimnout. Metodika cvičení je pro potřeby karate vypilovaná k dokonalosti během několika generací. Vřele nedoporučuji se učit cvičit podle videa.
3. Pokud jste začali cvičit s číší a pozorujete bolest kloubů, přestaňte. Necvičte přes bolest – chyba není v nástroji, ale ve špatně provedených cvicích. Dále doporučuji bod 2.
4. Časem se dost možná stane, že násada vyschne a začne se vaklat. Pokud jste však dodrželi postup, navrtali napevno vruty a namotali drát, lehce vaklající se číší je stále bezpečné.
Japonské lidové rčení praví: Každý by se měl aspoň jednou vypravit na horu Fudži. Jen hlupák by na ní však lezl dvakrát.
Naše modifikace tohoto přísloví zní: Kdo při cvičení nikdy neupustí číší, znamená to, že cvičí málo. Jen hlupák by jej ale upustil dvakrát.
Tak hodně štěstí 😉
J. Č.
Vyborny clanek, dekuji! Ihned vzrostla chut cisi si vyrobit ve zmensenem meritku pro potreby 8 a 10 letych karatistu, a kdyz jsem se chtel zeptat, zda je jiz vek prijatelny (k posilovani s cinkami se jeste hezkych par let nedostaneme), dostal jsem se k pasazi „spravne vas to nauci v dodzo“, a tedy tak ci tak bude nutne pockat…mozna snad zatim tu makiwaru…
Děkuji za komentář. Upřímně, já bych takhle starým dětem číší do ruky radši nedával. U dětí je velmi těžké uhlídat rovná záda a vůbec formu cvičení a tak se obávám, aby to nakonec nemělo negativní následky. Není kam spěchat, začít mohou klidně někdy ve 14-15 letech.
Diky za radu, v te dobe bych je klidne uz posilal mhd k vam do centra.